Vypsaná fiXa – Tady to někde je tour 2017

Úderem okamžiku, kdy obvykle nastává čas pro předkapelu, přišli na pódium rovnou oni. Márdi se posadil za malý stolek, za všechny přítomné se představil názvem Když je dlouhá fronta na šatnu a počal číst z poslední kapitoly přílohy vinylové verze poslední desky. Ačkoli mimo daný text učinil pár dalších poznámek, i ty díky přirozenému přednesu dobře splynuly s vtipnými historkami z cest. Zbytek kapely činil zvukový podkres, těch několik minut však ovládl sice ne zrovna Jára Cimrman ležící, spící, ale alespoň Michal Mareda sedící, čtoucí.

Pardubická Vypsaná fiXa letos vydala možná až nečekaně zdařilé album, jehož zprvu utajený název si bylo možné vyluštit z titulní osmisměrky, a který dal jméno také aktuálnímu turné. Není divu, jestliže právě ona nahrávka obstarala vstupní část koncertu, v jehož rámci zazněla úplně celá a přesně v albovém pořadí. Přestože zvuk byl zpočátku poněkud zahuhlaný, leč v tomto směru též přiléhavě syrový, a bez nepřítomných hostů místy chybělo banjo, saxofon a jiné nástroje, většina materiálu naživo obstála. Přesto bylo zjevné, že ostřejší palby jako Náklaďák nebo Siki Romero mají živě větší potenciál než rozjímavé Mariánský léto.

Druhá část koncertu čerpala hlavně z prvních čtyř alb, mezi nimiž právem dominoval deset let starý Fenomén, naopak na mladší tvorbu z mezidobí mezi jím a novinkou došlo jen ve dvou případech. Některé písně, jako třeba Štěstí Jimi Dixona, vylepšily silně zrychlené konce, naopak mnohé jiné, kupříkladu Lunapark či Ruzyně, vytvořily prostor pro vydatné zpěvy všeho lidu. Ani relativně poklidnější hitovky Čtyři slunce, Antidepresivní rybička a Dezolát nemohly zmařit pocit, že dominovala tvrdá, hlučná a syrová palba, z níž pro nadšení poskakujícího publika vystřelovaly silné refrény. Navíc se jelo místy bez pauz a s okamžitou návazností songů, což prospělo velkému spádu, zato lehce nadbytečně působila nepříliš zajímavá projekce.

Jakmile první blok přídavků uzavřelo neopomenutelné 1982, v tom druhém došlo na chvályhodný výpad proti rasistům a estébákům v politice, načež závěrečná Barová turistika poskytla místo pro velké podpódiové kolečko těch, kteří bez toho nemůžou být.

Koncert jako celek pak nabídl dumání o tom, proč se tato skupina nachází v jakémsi mezipatře mezi rockovým mainstreamem, daným třeba vystupováním na velkých festivalech, a alternativní scénou, jejíž ortodoxnější část si může myslet třeba to, že Vypsaná fiXa je zhruba něco jako Chinaski, ačkoli ve skutečnosti spolupracuje spíše s lidmi z OTK či Wollongong. Pokud lze hledat nějaké zdroje inspirace, pak především asi u jmen typu Nirvana, Pixies či Sonic Youth, případně obecně v žánrech jako punk, grunge a noise rock. Aby to bylo zajímavější, v Olomouci pánové hráli v tričkách kapel Iron Maiden a Metallica. Nemluvě o tom, že oproti většině slavných skupin hrají bez koridoru mezi pódiem a publikem, takže si leckdo může skočit, a mimo přehrané album bez pevně daného setlistu, což umožňuje vyhovět přání lidu a zahrát víceméně cokoli.

Tohle nebyl koncert popových hvězd, ale docela ostrá jízda. Nebo si snad některý pomýlený bloud myslí, že tato kapela nepatří na alternativně laděné médium?

Setlist:
Klid a mír a ticho (Tady to někde je – 2017)
Inkoustový ruce (Tady to někde je – 2017)
Náklaďák (Tady to někde je – 2017)
Limity (Tady to někde je – 2017)
Siki Romero (Tady to někde je – 2017)
Místo (Tady to někde je – 2017)
Robí Valentýn (Tady to někde je – 2017)
Zachytávač (Tady to někde je – 2017)
Víři a zívové (Tady to někde je – 2017)
Mariánský léto (Tady to někde je – 2017)
Člověk s přehledem (Tady to někde je – 2017)
Ničím nerušená chvíle (Tady to někde je – 2017)

Kostel, Biohazard, McD (Bestiálně šťastní – 2003)
Štěstí Jima Dixona (Bestiálně šťastní – 2003)
Čtyři slunce (Čtyři slunce – 2012)
Detaily (Detaily – 2011)
Darling (Fenomén – 2007)
Lunapark (Brutální všechno – 2001)
Antidepresivní rybička (Fenomén – 2007)
Ruzyně (Fenomén – 2007)
Drogový večírek (Bestiálně šťastní – 2003)

Letadlo (Brutální všechno – 2001)
Komik lobotomik (Krása nesmírná – 2005)
Dezolát (Fenomén – 2007)
1982 (Brutální všechno – 2001)

Trampolína (Fenomén – 2007)
Samurajské meče (Krása nesmírná – 2005)
Barová turistika (Fenomén – 2007)