Tata Bojs – Od A do B Tour 2015
28. listopadu 2015
Olomouc, S-klub
Zatímco v televizně snímané Státní opeře se opakovaně propadalo dno české hudby, v olomouckém S-klubu, který přes léto prošel největší rekonstrukcí v celé své historii, bylo naštěstí mnohem lépe. Přijela sem totiž kapela, která sice ve Slavíku klesla z loňského 80. na letošní krásné 87. místo, ale k dvěma osmičkám se naštěstí neschylovalo. Ani těm ležatým.
Tata Bojs možná nejvíce vystihují propast mezi různými typy úspěšnosti. Každé jejich nové album po vydání obsazuje nejvyšší příčky prodejních žebříčků a většinou hrají pro zaplněné nebo dokonce vyprodané kluby. Současně jsou jich plná média a hlavně pak hudební magazíny. Naopak v největší české anketě popularity se tohle všechno skoro nijak neprojevuje, ale možná je to dobře, neboť není třeba stepovat po boku těch, kteří jsou na tom většinou hůře.
Dlouhodobě asi nejlepší tuzemské těleso s mainstreamovým, ale v tomto smyslu nepříliš naplněným potenciálem patří společně s Insanií, Master's Hammer či OTK mezi hrstku kapel vzniklých ještě za Husáka, jejichž nová tvorba může konkurovat staré klasice a které tak představují „futuretro“ v tom nejlepším možném smyslu. Není mnoho takto starých skupin, jež s každým novým albem si mohou dovolit hrát především z něj či toho předchozího, zatímco minulost připomínat spíše jen doplňkově. Neboť jak známo, „minulost je past“. A také není mnoho takových, kteří navzdory své úspěšnosti se nebojí vyjadřovat názory a navíc tak činit vysoce vtipnou formou.
Před patnácti lety nahráli nejlepší tuzemské hudební album posledního čtvrtstoletí, které je současně jedním ze tří nejlepších rockových alb české historie. Jejich první vinyl má sice běžné strany A a B, ale druhý nabízí dvě strany A a ten třetí rovnou dvě strany A a dvě strany B. Aniž by byli ve straně. A to, že mají špičkový zvuk, pozoruhodnou pódiovou scénu, působivou projekci, skvělé videoklipy, graficky silné podoby obalů, genialitou hýřící texty, nejpohyblivějšího basáka nebo nejsympatičtější prodavačku merche ve vesmíru, to vše tvoří důležitý bonus.
„Když konečně dorazili ‚Pěšáci‛, pějící lid naznačil kapele, že ‚není malých rokenrolí‛.“
Předehru obstarali olomoučtí No Distance Paradise, jejichž příjemně znějící pop rock není nikterak špatný, ale co do originality a osobitosti přece jen nemohl konkurovat hlavní kapele večera. Jestliže podobně znějících formací s údělem předkapel lze v tuzemsku nalézt hned několik, seskupení, které je na pódiu vystřídalo, existuje v českých zemích jedno jediné.
Kapela z Hanspaulky Tata Bojs nejprve krátce ocitovala „Noční linky“, ale pak se již rozjela jedna „Nadčasová“ skladba za druhou, tedy druhá za první, třetí za druhou a tak dále. Podpůrné dívčí trio Yellow Sisters pělo ostošest a takto podpořená formace hrála ostosedm. Během „Opakování“ pějící Milan Cais poprvé usedl za bicí soupravu a z klipu čerpající projekce se kostkovala do Rubikových barev. „Gastronaut“ si pochutnal často, třeba když zazněla zajímavě přearanžovaná „Jednotka času“ nebo když „Ztraceni v překladu“ umrtvila ztišená a posléze gradující vsuvka s virtuálním přenosem mysli do útoky zasažené Paříže. Další „Světová“ skladba dokázala, že kytarista Bár dokáže nahradit Vladimira 518. Projekce se projektovala a „Moderní lidi“ obzvláště pěkně. Vrcholem jejího spojení s hudbou byla vrcholná „Papírovka“, zatímco zadýchaný „Běžec“ zazněl jak jinak než v běhu. Aby té Francie nebylo málo, „Attention aux hommes!“ posloužilo jako sólo pro dvoje bicí a pak i ostatní nástroje, včetně šílené Mardošovy basy. Když konečně dorazili „Pěšáci“, pějící lid naznačil kapele, že „není malých rokenrolí“, a „kapela lokálního významu“ pro změnu to, že „jsme pěšáci rokenrolu, po žebříčkách lezeme spíš dolů“. Ano, z 80. na 87. místo.
Přídavková „Růžová armáda“ se opřela o výběrovské „mám rád disko“ a předvedené disko o nikoli růžovou, ale hudebně barevnou armádu na pódiu. Tohle nebyl koncert roku, nýbrž hned z několika Rubikových kostek složené turné, mířící z bodu A do bodu B.
Setlist:
Nadčasová (A/B – 2015)
Usínací (Ležatá osmička – 2011)
Sonda (A/B – 2015)
Opakování (Ležatá osmička – 2011)
Elišce (Nanoalbum – 2004)
Gastronaut (A/B – 2015)
Jednotka času (Futuretro – 2000)
Radioamatér (A/B – 2015)
S ní (Strana A – 2014, A/B – 2015)
Ztraceni v překladu (Ležatá osmička – 2011)
Světová (Ležatá osmička – 2011)
Šťastnější (Biorytmy – 2002)
Moderní lidi (A/B – 2015)
Papírovka (Ležatá osmička – 2011)
Filmařská (Ležatá osmička – 2011)
Běžec (A/B – 2015)
Attention aux hommes! (Biorytmy – 2002)
Pěšáci (Kluci, kde ste? – 2007)
Antikvariát (Strana A – 2014, A/B – 2015)
Růžová armáda (Biorytmy – 2002)
