Samply minulých 14 dní: Babiš, Kajínek, Adidas, Kazma a Bond

Každý týden nás míjí nespočet velkých i malých, široce sledovaných i okrajových událostí, které spolu zdánlivě nemají nic společného. Samply z nich odírají balast a snaží se nacházet zatím nepovšimnuté souvislosti. Případně vytvářet zcela nové.
Co nás zaujalo ve dnech od 15. do 28. května 2017.

Pokračovala vládní krize, jíž vyvolala cílevědomá snaha miliardáře Andreje Babiše vést když ne stát, tak alespoň ministerstvo financí jako (svoji vlastní) firmu. Premiér se rozhodl této snaze čelit skupinovou politickou sebevraždou a ohlásil demisi celé vlády. Toto a ani demonstrace v ulicích ale Babiše nezastrašily. Dokonce se nechal slyšet, že „ho mohou i zabít, ale že rezignovat nebude“. Nakonec ale přeci jen uspořádal soukromý večírek na rozloučenou v Čapím hnízdě, kde mu do noty kápli obchodník s deštěm Richard Krajčo a kapela Kryštof. Babiš ohlásil také svého nástupce, nikoliv bílého koně, ale androida Ivana Pilného. Přetížený replikant se však na Facebooku zasekl a dokola opakoval: „Díky, zkusím to zvládnout hezký den Ivan Pilný.“ Ani po generální opravě se stav Pilného pozitronového mozku nezlepšil, když prohlásil: „Až důchody skončí, senioři budou makat.“

Důchodce z Vysočiny se nenechal zahanbit. O co liknavěji přijímal demisi Sobotkova kabinetu, o to rychleji odpověděl na Babišův výrok o zabíjení a omilostnil usvědčeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. Charismatický zloduch rozdělující společnost na dva nesmiřitelné tábory (tedy Kajínek) ale po více než dvaceti letech žaláře nebude mít návrat do běžné společnosti nijak snadný. Nejenže se usadil v Brně-Bystrci, ale prezident, jenž má také po sedm dalších let moc nad jeho dalším setrváním na svobodě, mu navíc nenařídil vymazat trestní rejstřík. Kdo se konce tohoto moratoria dožije, je těžké odhadnout. Sám Kajínek se nechal slyšet, že „už má pracovní nabídky“, nejspíš ale ne ze strany Hradu. Jeho správa totiž pro prezidenta objednala kamenný sarkofág.

Ona nabídka spíše přišla ze strany módní ikony všech dřepících Slovanů, jejímž případným mottem je „nothing is impossible“. Společnost Adidas, která se v 90. letech 20. století přiživila na úspěchu kapely Korn, našla svoji novou tvář v Kajínkovi, který před objektivy ochotně zapózoval v zeleném tílku s nezaměnitelným potiskem. Kromě dvojnásobného vraha ale měl Adidas ještě jedno želízko v ohni.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek pocházející z města Náchoda, jež se před časem znemožnilo předraženým logem ne nepodobným značce Nespresso, své rodiště rozhodně nezapřel. Lidovci se totiž při tvorbě své nové vizuální identity nepokrytě drželi okřídlené mantry vietnamských trhovců „čím víc proužek, tím víc Adidas“. Zkrátka, kdyby tuzemské politické debaty doprovázely titulky z dětského pořadu, jako se to stalo ve Švédsku, nikdo by nehnul ani brvou.

Nejen reklamní kampaň Adidasu byla postavená na hlavu. Kazma pojal osvětu kolem Touretteova syndromu po svém. Skrytými kamerami při práci natáčel štáb pořadu Prostřeno. Ten si vyhlédl Kazmou nastrčeného gerontofilního ajťáka trpícího výše zmíněným syndromem (ve skutečnosti herce) Karla Ondrku jako perspektivního účastníka tohoto kulinářského závodu krys. Touretteův syndrom se opravdu stal hned po odvysílání dotyčného dílu One Man Show jedním z nehledanějších hesel na českém internetu. Jak ale oprávněně podotkl Jan Motal na webu Alarmu:

„Co na to říkají pacienti a pacientky, kteří musí sami sebe neustále přesvědčovat, že jejich nemoc není něco, co by je mělo vyčleňovat ze společnosti?
(Jan Motal, z článku Lidský bestiář není legrační. Ani ten od Kazmy)


Vyvolat slušný poprask se povedlo i studentům brněnské FAVU VUT. Zatímco diplomantu Ondřeji Bělicovi za neodborné přeříznutí řopíku hrozí ze strany snad všech bunkrařů div ne veřejný lynč, Kryštof Ambrúz napsal diplomku doslova o ničem a dostal za jedna.

Jedni odcházeli od státnic, druzí ze života. Opustili nás jak poradce prezidenta Cartera Zbigniew Brzezinski (89), tak i Roger Moore (89), představitel jiného pozůstatku studené války, tajného agenta Jejího Veličenstva Jamese Bonda, jehož mladší vtělení bohužel nezabránila teroristickému útoku v Manchesteru. ČT i tak Mooreovu smrt uctila tím, že tradiční sobotní bondovku přeložila na čtvrtek. S největší pravděpodobností dobrovolně se k Mooreovi připojil též zpěvák Chris Cornell (52) ze Soundgarden, který pro bondovku Casino Royale nazpíval píseň You Know My Name.

Skutečné jméno filmového Vetřelce zná asi málokdo a ještě méně lidí by opravdu toužilo po tom to vědět. Právě díky závoji tajemna, jímž byla donedávna zahalená, se tato mimozemská příšera stala popkulturní ikonou. Na to však Ridley Scott nedbal a po Prometheovi natočil další zbytečné pokračování kánonu vědecko-fantastického hororu. Na svoji starší tvorbu navázal také David Lynch. Po pětadvaceti letech, jak předpověděla Laura Palmerová, vznikla nová řada seriálu Městečka Twin Peaks. Ta však na konečný verdikt teprve čeká.