Resurgo – V zajetí myšlenek

Brněnské Resurgo je v tomto městě snad první skupinou zakončenou písmenem „o“, jejímž členem není Mirek Kokavec, jemuž se tato koncovka stala životně příznačnou. Soubor, jenž takto narušuje zavedené pořádky, tvoří hned tři bývalí či nynější členové Zeměžluče a už jen tento fakt naznačuje, co nebo jaké to bude. Pocit vyložené podobnosti se až tolik nedostavuje, přesto jde podle očekávání o velmi rychlý a svižný hardcore punk, jehož převažující přímočarost místy vyvažují střední tempa, současně však žel trochu schází pronikavější melodika.

„Není to nahrávka, která by dokázala změnit koloběh tuzemského punku, kapelu však naplno přihlašuje do dění.“

Menší překvapení představuje čistě instrumentální Interlude, svou kytarovou melodičností jemně naznačující základní hráčské dovednosti, jež naopak všude jinde srážejí hodně nevýrazní vokalisté, čili nijak paradoxně ti stejní členové. Ani jejich hlasově slabší přínos ale nebrání poznání, že hlavně songy Třeba, Křeč nebo Život je kolem mají jistý energický náboj. Soubor se může opřít také o žánrově obstojný zvuk nebo poměrně inteligentní a formou zpracování přesvědčivé texty, u nichž příliš nevadí ani jejich tematická obvyklost, nejednou přerůstající v hrozící či přímo naplněná klišé. Pánové se tedy ocitají tak trochu „v zajetí myšlenek“, v zajetí punku, nebo také, řečeno jejich slovy, „ve svém vlastním světě, ve své ochranné atmosféře“.

Není to nahrávka, která by dokázala změnit koloběh tuzemského punku, na to přece jen nijak zvlášť nepřekračuje hranice běžného průměru, je to však deska, jež výrazným způsobem dává vědět o této kapele a tu naplno přihlašuje do dění a žánrového povědomí. Jak na vnitřním listu praví hlavní autor hudby a textů Ofca, „tato nahrávka začala vznikat v době plné nevyužitelnosti, prázdnoty a zmatku. Bylo to období, kdy jedna z mála možností, jak porazit sebesžírající prázdnotu, bylo vyblít všechny ty sračky, co máte v hlavě, a proměnit je v hluk, díky kterýmu se cítíte lehčí a svobodnější. To, co slyšíš, je odpověď na frustraci a dlouholetou nemožnost se realizovat. Je to výsledek, kterej měl upozornit na mě samýho a říct: jsem tady, všimněte si mě!“