Přípravka: Jarboe & Father Murphy EP

Ve změti nové hudby je stále těžší se orientovat, zajímavých desek vychází tolik, že se opravdu soustředěný poslech stává stále větším luxusem. Přípravka by ráda byla kompasem, který v čase před jejich vydáním ukáže na alba, která za pozornost rozhodně stojí. Několik otázek a vystupňovaná očekávání.
Tohle spojení dává smysl – někdejší vokalistka Swans a jedinečná sólová hudebnice Jarboe a italské okultní duo Father Murphy. Vokály zadírající se do morku kostí, hudba jako rituál.

Aktuálně vydávají u labelu Consouling Sounds (dále čerstvě třeba Lento nebo IIVII) společný desetipalcový split, který doprovázejí rozsáhlým evropským turné. Následující krátký rozhovor berme jako škvíru, skrze kterou lze nahlédnout do nezměrně bohatých světů obou (splynuvších) tvůrčích duší.

Tisková zpráva k vašemu EP říká, že vzájemné spojení Jarboe a Father Murphy je hluboké. Kdy to všechno začalo?

JARBOE: Potkali jsme se před pár lety během mého evropského turné. Když jsem pak slyšela nahrávky Father Murphy a zašla na jejich koncert, byla jsem naprosto uhranutá.

FATHER MURPHY: Když mluvíme o Jarboe, okamžitě se nám vybaví obdiv a respekt, který k ní chováme. Naše kořeny jsou v místech, která ona pomáhala formovat – jak po hudební stránce, tak pokud jde o přístup, který navíc dodnes ztělesňuje.

Zneklidňující podtóny hudby Father Murphy bývají spojovány s estetickou tradicí italských filmových kultů, přijde vám to příhodné?

JARBOE: Pro mě jsou Father Murphy rituální, transcendentální zkušeností.

FATHER MURPHY: Řekli bychom, že zneklidňující prvky v naší hudbě vycházejí spíše z estetiky italské náboženské hudby a obraznosti, ne z filmu.

Ve tvorbě vás obou se vrací motiv pocitu viny. Je to něco, co vědomě následujete, abyste se pomocí hudby osvobodili?

JARBOE: Já pomocí hudby umožňuji, aby skrze mě promlouvaly různé osobnosti.

FATHER MURPHY: Vina vychází ze strachu – a pomocí strachu můžeš manipulovat lidmi. Takže osvobodit se od toho je rozhodně něco, oč bychom měli všichni usilovat. A určitě se nám líbí představa, že bychom při tom procesu mohli být pro jiné médii. A tak tvoříme soundtrack k osvobození.

Na společné turné jste měli vyrazit už před pár lety, ale nakonec jsme si museli počkat až do letošního podzimu. Jsou evropští promotéři nyní odvážnější?

FATHER MURPHY: I když se zdá, že všechno spěje ke stavění zdí a tvoření nových hranic, domnívám se, že hudební komunita v celé Evropě stvrzuje opak.

„Břeh je daleko,“ zpívá se na vašem EP na konci skladby The Ferryman (a taky v Holiness, sólové skladbě Jarboe). Může se ten břeh přiblížit pomocí hudby? Jakékoliv hudby?

JARBOE: V tom textu zastupuje břeh naději, která je nedostižná, ale my ji každodenním bojem stejně vyhledáváme. Ve svých textech se nesnažím kázat nebo nabízet řešení, mají být uznáním pro samotnou cestu.

FATHER MURPHY: Ano, hudba skutečně pomáhá stvrzovat význam cesty, ať už je jakákoliv.

Koncerty vás obou bývají označovány za rituály, a jak víme, pořádný rituál je náročný pro obě strany. Nebojíte se toho, že bude vaše dlouhé evropské turné vysilující?

JARBOE: Jako hudebnice neznám nic jiného, bylo to tak předtím, než jsem se dostala ke Swans, bylo to tak během těch let, je to tak nyní. Prožívám danou chvíli, propojuji se s energií lidí v publiku, naplno žiju.

FATHER MURPHY: Čeká nás dlouhá cesta, ano. Ale dobrého rituálu snáze dosáhneš jeho opakováním.

22. 09. 2017 | Viktor Palák