Jednota Vánoce: Toby Driver + Sky to Speak + Del Judas

Nadílka
22. prosince 2018
Praha, Národní památník na Žižkově
Promotérskému kartelu Jednota se plán na úžasný koncert, na který nikdo nepřijde, v září rozsypal v rukách. A protože Soulkostel byl prý až příliš blízko Praze, šli na to tentokrát od lesa. Toby Driver zahrál pár set metrů od koně. V kavárně na střeše žižkovského Památníku dva dny před svátky.

Snobskou „sausage party“ jsme tedy pořídili snadno. Do srovnání s jinou, jíž jsem před pár týdny natáčel na pardubickém zámku, se mi však nechce i přes spoustu varujících podobností – exkluzivní prostor, rudé podsvícení a hoši, co si dohazují kšefty. Naštěstí chyběly paničky ve sponzorovaných kostýmech z Lídy Baarové, Modlitba pro Martu pro smyčcový kvartet a namísto finančního to tu přetékalo kulturním kapitálem.

„Úsporné kompozice dokonale ladily i s architekturou...“

Než se usadil za bicími a Tobym Driverem, Charlie „Del Judas“ Shmid dal na half playback k dobru pár svých umělých prérijních tradicionálů. Štědrá porce hallu rozostřila stydlivý hlas možná záměrně. Určitě si mě však typ s padesátkovým Les Paulem na krku a zálibou v americaně, gotice a neofolku okamžitě získal. Doušek vody pro žíznícího na poušti.

Ještě zkoušejí nebo už začali? U Sky to Speak jsme nevěděli. Každopádně úspornou elektronikou doprovázená projekce na mě měla stejný vliv jako na zahálející počítač. Úlohu slavného smyčcového kvintetu, který se na večírku popelí pro nedostatek jiných výdělečných možností, vzal na sebe Toby Driver. S tím rozdílem, že smyčce měl v sestavě jedny a první housle odehrál sám na svůj Telecaster, ale jinak než by se kdo od tvůrčího vulkánu nadál. Úsporné kompozice dokonale ladily i s architekturou národního vojenského pantheonu a bylo úchvatné v uších převalovat všechny ty drobné zvukové a rytmické nuance. Tehdy, když jsem ještě sem tam vyhlédl z okna tu nalevo ke Karlínu, tu napravo k vysílači, jsem si připadal velmi bohatý.