Hermafrodit – Planet of Sexual Originality
Hermafrodit začínal kdysi hodně dávno jako Satanchist, až následná párletá éra pod jménem Hermaphrodit však znamenala zárodek čehosi kultovního. Tou dobou pořízené a teprve až o několik let později oficiálně vydané demosnímky byly sice i muzikantsky zajímavé, hlavně po textové stránce se však staly uctívanou klasikou tuzemské gore-grindové scény.
Následovala drobná úprava názvu na Hermafrodit, kdy při částečném zachování slovní poetiky došlo k naprosté a totální proměně stylu na ryzí elektroniku. To bylo v druhé polovině devadesátých let, tedy přesně v té době, kdy mnozí kluboví alternativci začali hromadně hlásat konec zastaralého rocku či metalu a naprosto mylně se domnívali, že elektronika vše vytlačí a bude vládnout navždy. Dopadlo to tak, že tehdejší elektronici zarchaičtěli úplně stejně jako rockeři. Totéž žel potkalo i elektronickou podobu tohoto projektu, jenž se na dlouhá léta vyčerpal a jehož tvůrce Tomáš Zavadil se stáhl do ústraní.
Nedávný postupný návrat do dění byl prozatím završen albovým počinem, který sice používá variantu názvu z oné elektronické éry, ale hudebně navazuje spíše na drsnější počátky, jenže o cosi pestřejším a barevnějším způsobem. Základem je crossoverový přístup, míchající do jediného celku metalové či hardcorové vlivy, v nichž lze zaznamenat menší záchvěvy thrashe či deathu, ale hlavně návrat k oněm grindcorovým kořenům, jež jsou citelné zvláště v druhé třetině alba. Současně se však nevytratila ani výrazná elektronika, včetně takto pojatých bicích, takže lze mluvit o jakémsi skloubení obou minulých tvůrčích přístupů, byť ten tvrdě kytarový má zřetelně navrch. Teprve až v závěrečné fázi alba, kterou zdobí také hostující zpěvačka a trumpetista, začínají elektronické i jiné prvky výrazněji probublávat na povrch a jemně načechrávat jinak silně převažující ostrý zvuk.
„Kdo si totiž vybaví starou éru, nemůže rozhodně pominout dávno již legendární názvy songů jako ‚Pomazánka z dětských varlat‘.“
Až na zmíněné hosty si protagonista úplně vše nahrál i nazpíval sám, navzdory tomu ale nutno uznat, že hudebně, instrumentálně či kompozičně se mu podařilo velmi důstojně navázat na slavnou minulost. Skladby sice neoslňují výraznou osobitostí, jsou však vnitřně bohatě strukturované, přitom aniž by se z nich vytrácela potřebná dravost, energie, razance či syrovost. Byť lze místy zaregistrovat lehké záchvěvy starých časů, leckteré přednosti předchozích nahrávek byly úspěšně transformovány do současnosti, tudíž výsledek působí relativně moderním dojmem. Hitovky typu „Fekal Party“ se sice vymyslet nepodařilo, hudební stránka alba ale dopadá přesvědčivě.
Přesto se nelze vyhnout jistému zklamání. Kdo si totiž vybaví starou éru, nemůže rozhodně pominout dávno již legendární názvy songů jako „Pomazánka z dětských varlat“, „Poševní výtok syrových jater“, „Hovenné výblitky vředu“, „Masokombinát porodního průmyslu“, „Amputace ztopořeného penisu“ či „Chirurgický řez zhnisaným lůnem rodidla“, které bývaly a dodnes jsou zdrojem všeobecného veselí. Tento třeba přízemní a možná přežitý, nicméně tolik typický rys se žel vytratil neznámo kam. Aktuální texty jsou v angličtině, navíc nejsou uvedeny, a byť některé názvy působí poměrně zajímavě, nezbývá v tomto směru nic jiného, než nostalgicky vzpomenout na dávnou klasiku.
