Dezinfekce – Interval jistot
Papagájův hlasatel | Wahnfried Records | NAAB
12'' LP | MC (11 skladeb)
hardcore punk
www.bandzone.cz/dezinfekce
Není třeba chrlit desky v překotném tempu, jak s oblibou činí například agrorockeři typu Alkeholu, Harleje či Škworu. Mnohem lepší je nic neuspěchat a jednou za mnoho let přijít s něčím, pod co se pak celá kapela může nejen podepsat, ale také se tím právem chlubit.
Českobudějovická Dezinfekce sice existuje již více než dvacet let, svá alba však sympaticky vydává s natolik velkým rozmyslem, že toto je teprve třetím v pořadí. Leč pokud to první vyšlo na LP a CD a to druhé pouze na CD, tentokrát se pro změnu dostalo na LP a MC. Vinyl vyšel ve čtyřech verzích ručně ztvárněných obalů a totéž platí také pro kazety. Někde rozkvétají roztodivné obrazce, jinde to vypadá spíše jako krvavé škrábance, jenže žádná velká sláva to není.
Soubor předvádí hardcorepunkový nářez, jehož základní charakteristiky jsou naprosto očekávatelné a nepřekvapující. Rychlost, svižnost, hrubozrnnost, syrovost, agrese, razance, hluková intenzita, ale také přiměřená melodičnost, to vše se zde nachází v množství větším než malém. Nejde samozřejmě o nic nového, jenže když se k tomu připočítá povedený zvuk či vysoká interpretační přesvědčivost, hned se to ocitá na té hornější hranici žánrového ghetta. Představme si ostřejší Zeměžluč či naopak melodičtější Gride, lépe řečeno, něco mezi tím. Cítit jsou z toho See You in Hell, Mad Pigs, Svině! nebo populární Hanba, ale především pak žánrově výrazná kvalita.
„Představme si ostřejší Zeměžluč či naopak melodičtější Gride, lépe řečeno, něco mezi tím.“
Přestože zjevně převažují přímočaré palby, navzdory možným předpokladům se tak neděje nikterak jednoduchou či dokonce primitivní formou, nýbrž kompozičně a tempově proměnlivým způsobem, kdy v jednotlivých skladbách se často něco děje. Výjimečně dojde i na lehce překvapivé momenty, jakými disponuje rozvláčnějšími riffy zpestřený „Agent Smith“ nebo třeba nezvykle dlouhé a místy výrazně promyšlenější, ale dost možná i vrcholné „Ticho a vztek“.
Texty sice obsahují fráze, které však nijak zvlášť nevadí. Rozhodně se nemohou rovnat Štormovým, Mardošovým, Polyho či Inyho zábleskům slovní geniality, ale přesto poměrně uspokojivě vyjadřují kriticky mířené myšlenky, v nichž se řeší kupříkladu životní stereotypy, vlastní fanatismus, pravidla vzpoury, metody cukru a biče, znuděná revolta a že špína se umyje.
„Zastavte to!“ Ne, závěrečný výkřik alba není třeba brát přehnaně vážně. Tuhle nahrávku si lze bez problémů dopřávat i opakovaně, neboť v rámci žánru patří k letošním vrcholům.
