Demöralyzér | Aculeos | The Unholy Preachers

Demöralyzér – Fuck… | Aculeos – … And Kill Vol. I

Plzeňští Demöralyzér již na předchozím sedmipalci „Hardcore pičo“ naznačili mimořádnou drsnost, hrubost a syrovost a příliš nepolevují ani nyní. Pořád tak jde o jednoduše přímočarý, zvukově špinavý a kvalitativně silně průměrný hardcore punk, který hudebně nevymýšlí vůbec nic nového či dosud neslýchaného, ale s nejvyšší možnou mírou upřímnosti a uvěřitelnosti se řítí přesně tam, kam velká média míří jen velmi nerada nebo spíše vůbec. Pokud textově pánové minule nehleděli nalevo ani napravo a pálili to hlava nehlava do všech stran, tentokrát zkoušejí i odlehčenější texty o trávě či vínu, ale když se řádně utrhnou z řetězu, jako v písni „Testováno na lidech“, tak to pořád stojí za to. Nedoporučuje ani jeden z návštěvníků papežových kázání.

„Hlásí se ke stylu oi!, ale naštěstí nikoli k jeho silně zdegenerované náckovské podobě, nýbrž s přesně opačným cítěním.“

Pražští Aculeos na druhé straně desetipalcového vinylu nijak nepozvedávají hudební úroveň, jenže o nic takového se patrně ani nesnaží. Oproti kolegům jsou možná trochu méně přímočaří, nepatrně melodičtější a i přes své vyloženě punkové znění se hlásí ke stylu oi!, ale naštěstí nikoli k jeho silně zdegenerované náckovské podobě, nýbrž s přesně opačným cítěním. Skvěle o tom svědčí i některé texty, hlavně „Skins & Punks“, kde pánové „bok po boku proti nepřátelům, proti špínám společnosti – rasistickejm lůzrům“ vyjadřují přesvědčení, že „rozkopou tu zasranou jejich hrdost bílou“, neboť „proti náckům bok po boku vždycky budem stát“, k čemuž jim možno zatleskat. Stejně jako k písni „Obsaď a žij“, kde se pěje o tom, že „na domov má každý právo, prázdnejch domů není málo, ukaž prstem na ty svinský zrůdy“. Tedy vysoce aktuální téma, které v souvislosti s děním kolem Kliniky nabývá významu, byť zde je rozšířeno do ještě širších souvislostí.

The Unholy Preachers - Fuckin' Amen Baby II

Pražští The Unholy Preachers navazují nejen na někdejší Phantoms on Fire nebo na svůj na Anděla nominovaný debut „Troublemakers“, ale zejména na první díl probíhající desetipalcové série, k níž s malým odstupem přidávají druhé pokračování a chystají třetí.

Jak nutno předpokládat, pořád jde o jejich typický punkový rokenrol, kde četní hosté přispívají banjem, vibrafonem, sbory či kytarovými sóly, díky čemuž zní každá píseň malinko jinak. Nechybí zde výrazná punková hitovka „What You Gonna Do?“, inteligentní rocková skladba „Happy Man“, bezmála hardcorově rozjeté „Are You Ready To Go?“ a vše pak uzavírá cover „Gone Daddy Gone“ od amerických Violent Femmes, čímž je řečeno, odkud vítr fouká.

Přestože soubor rozhodně nepředvádí vůbec nic objevného, natožpak převratného, ve svém zřetelně vymezeném žánrovém teritoriu si počíná přesvědčivým způsobem, díky němuž vyváženě balancuje mezi punkovou razancí a úderností i výraznou melodičností, chytlavostí a zpěvností svých popěvků. Což sice není nic, co by dokázalo uspokojit umělecky náročnější posluchače, ale přesto dobře a bez pocitů trapnosti naplňuje touhu po solidním punkovém bigbítu.