Antitrend Open Air Fest Vol. 11

To vůbec nejpamětihodnější z odpoledního programu se žel událo nikoli na pódiu, ale všude vůkol, když se kolem druhé hodiny zvedl vítr a spustil intenzivní déšť. Převrácený slunečník spadl na pár lidí, kteří se pak pod ním schovávali, ostatní se běželi ukrýt pod dřevěný přístřešek, zatímco přítomná distra se ocitla v různé míře pohotovosti, sahající od prostého uzavření stánku jedním z prodejců až po fyzické vypětí a šílené nervy jiného, který více než čtvrthodinu držel vetchý stánek, aby mu neuletěl. Kontrastoval s ním jeden z otrlejších návštěvníků, který pro změnu ulehl na beton před pódiem a pokoušel se plavat. A přestože to pro většinu přítomných nebyly zrovna chvíle hodné opakování, obrovské kaluže vody během pár hodin téměř vyschly a festival se v dobré obrátil. Když pomineme počasí, prosvištělo Žabčicemi celkem šestnáct zvukových smrští. Není třeba se zmiňovat o všech, plně postačí dát prostor několika málo vrcholům.

Navzdory tomu, že ortodoxní až náboženští vyznavači grindu nebudou souhlasit, z pozice žánrově mnohem šířeji zaměřeného jedince jsem získal dojem, že celou první půlku festu tvořily převážně takové soubory, v jejichž tvorbě jde o většinou průměrné naplnění žánrových standardů a bez jakýchkoli ambicí překročit tyto jasně dané mantinely. Přesto stojí za pozornost, že mezi vším tím vystoupily i soubory nejen z Mexika či Thajska, ale dokonce i nesmírně vzdáleného oceánského souostroví Nová Kaledonie. Ta lepší a zajímavější druhá polovina festu však nastala až po netradiční vsuvce, kterou obstarala šermířská skupina Baštýři.

„Překotně se valící exploze zběsilých tónů a intenzivního řevu dala vzpomenout na v tu chvíli nějakých sedm až osm hodin starou větrně deštivou smršť."

Zahraničním vrcholem festivalu byli němečtí deathgrindeři Cytotoxin. Přestože bezprostřední ohlasy na jejich vystoupení byly různorodé, ti, kteří vše sledovali před pódiem, byli zřetelně nadšeni strhujícím a v rámci akce nejen výrazně nadprůměrným, ale pro leckoho snad i nejlepším výkonem. Dobře jim sekundovali u nás hojně hrající řečtí Slavebreed, ale také švédští Splattered Mermaids, kteří v Žabčicích hráli deset let v řadě, stali se zdejší stálicí, a proto není divu, že právě zde odehráli svůj definitivně poslední koncert, oživený například citováním popěvku „na sračky, na sračky“ či zhudebněným pozdravem Antitrendu. Jinou lidovou citací, konkrétně „kač-kač-kač-kačena“, se tradičně prezentovali pořádající Mincing Fury And Guttural Clamour of Queer Decay, jimž by již brzy měl vyjít společný sedmipalec s nizozemskými Collision.

To zábavně úchylným hovniválům Gutalax vycházejí v těchto dnech rovnou dva nosiče, a to sbírka staršího materiálu převážně ze splitek a zbrusu nové album. Ačkoli je jasné, že produkce tohoto tělesa nemusí vonět tradičněji a tedy hardcorově zaměřeným grinderům, kteří v tomto žánru hledají hlavně politická a vůbec vážná a ještě vážnější témata, jimiž chtějí spasit svět, na druhou stranu není třeba odsuzovat toho, kdo nesleduje žádné vyšší cíle a chce se v rámci žánru pouze bavit. Tento účel jako vždy dobře splnily songy s přízemními názvy „Vykouření dařbujána vietnamského veterána“, „Šoustání prdele za slunné neděle“ či „Polykání semena z postaršího jelena“, ale také novinka „Vylízaní hnědky stokilový štětky“.

Pokud by tohle přece jen někomu z přítomných nebylo po chuti, mohl si ji spravit při vystoupení zkušených Gride, kteří v příštím roce završí již dvacet let svého běsnění, ale přesto jsou stále ve znamenité formě. Překotně se valící exploze zběsilých tónů a intenzivního řevu dala vzpomenout na v tu chvíli nějakých sedm až osm hodin starou větrně deštivou smršť, ale naštěstí tentokrát v přece jen mnohem příznivějším skupenství.

A přestože někdo nemusí souhlasit, pro mě osobně byl dalším vrcholem akce Contrastic, kteří nejenže svůj set doprovodili pestrou a zajímavou videoprojekcí, ale v prvé řadě předvedli opět fascinující směs tvrdě kytarové řežby s elektronikou, což je obor, v němž se tito pánové vyznají dost možná vůbec nejlépe u nás. Není divu, že jejich oceňovaný i reálně oceněný loňský desetipalcový vinyl „Jařmo“ šel v Žabčicích na odbyt.